Házmburk na kopci KLAPÝ

Uprostřed zahrady Čech, na nevelkém kopci Klapý, čtrnáct kilometrů jihozápadně od Litoměřic u Libochovic, stojí zříceniny hradu Házmburk. Dříve se jmenoval stejně jako nebezpečná a v symbolických intervalech sesouvající se hora, na níž stojí: Klapý-Házmburk. Vznik hradu je opředen četnými pověstmi. Podle kronikáře Václava Hájka z Libočan postavili již v roce 754 na tomto kopci ve Středohoří dům pevný jako hrad stavitelé Kalboj a Veslav, původem z hradu Košťálova. Nazvali jej Klopaj.

Podle historických dokumentů existovala ves jménem Klapý v roce 1197. Hrad nad ní vznikl podle A. Sedláčka patrně kolem roku 1250.. Písemné prameny se prvně zmiňují o hradu Klapý v roce 1335, kdy ho získal směnou český král Jan Lucemburský od Hynka z Lichtenburka. Byl vystaven z pískovcových a opukových kvádrů. Měl obdélníkový půdorys, ve středu stála hranolová věž. Staršímu Hornímu hradu na vrcholu kopce vévodí čtverhranná Bílá věž, do níž byl přístup z ostatních palácových budov hradu pavlačí v úrovni prvního patra. Její spodní část je z jiného zdiva než horní, která byla přistavena. Obdélný půdorys vnitřního hradu vymezují zbytky hradeb, k nimž přiléhaly tři hradní paláce, nejstarší na jižní straně. Kolem hradního jádra byl přistavěn parkán, což byla hradba s navezenou zeminou a dle kulturních zvyklostí doby hradní smetiště zároveň. Na západní straně bylo opevněné předhradí.

Král Jan Lucemburský hodně hradů zastavil a prodal, aby měl na své dobrodružné válečné výpravy po Evropě. Klapý prodal takřka obratem ruky Zbyňkovi Zajícovi z Valdeka, dědičnému královskému dvorskému číšníkovi. Ten jej podle svého jména i vyobrazení ve svém erbu německy překřtil právě na Házmburk.

Po roce roce 1558, kdy převzal panství pod Házmburkem (včetně městečka Libochovic a dalších deseti vsí) Jan z Lobkovic, majiteli Zbiroha a Žebráku, hrad již nebyl osídlen a rychle pustnul.
Mohutná romantická ruina se stala oblíbeným cílem spisovatelů a básníků, Václava Beneše Třebízského, Svatopluka Čecha a Emila Filly. Zachovala se i kresba Karla Hynka Máchy, která zachycuje v podstatě již současný stav zříceniny. Kopec Klapý není stabilizován, vedle čediče jsou tu křídové vrstvy a čedičové balvany na nepevném jílovém podloží. Opakovaně došlo k pohybům zeminy v letech 1882, 1898 a 1900 směrem k obci Klapý. Před 110 lety, na Velký pátek 1898 došlo ke katastrofě, když bylo masou horniny zavaleno 32 stavení. Opět na Velký pátek, o dva roky později, roku 1900, obdobný sesuv zničil 52 domů. Tehdy bylo rozhodnuto postavit novou část obce Klapý v sousedství, ale na bezpečnějším místě, kde také dnes stojí.